Jmelí na stromech v městské zeleni a parcích.

jmelí

Základní seznámení s poloparatizickým keříkem a jeho vliv a účinky na stromy

 

Botanický popis jmelí:

Jmelí je stálezelený poloparazitický keřík vytvářející v korunách jehličnatých a listnatých dřevin kulovité trsy o průměru až 1 m. .

Taxonomicky rozděleno do dvou druhů – jmelí listnáčové (Viscum album L.) a jmelí jehličnanové (Viscum laxum Boiss. et Reuter), kterédále dělí na dva poddruhy – jmelí jehličnanové pravé (subsp. laxum) a jmelí jehličnanové jedlové (subsp. abietis).

Jmelí listnáčové (V. album) má listy podlouhle obvejčité 3-6 cm dlouhé a 1-2 cm široké, tupé. Bobule jsou bílé a kulovité. Semena jsou bílá se 2 – 3 zárodky, na hranách rovná, boční stěny jsou ploché. Kvete od února do dubna. Vyskytuje se na listnatých dřevinách.

Jmelí jehličnanové jedlové (V. laxum subsp. abietis) má listy až 8 cm dlouhé avšak nanejvýš 3x delší než širší; bobule jsou hruškovité a bílé.Vyskytuje se pouze na jedlích.


obr.1


Životní cyklus jmelí:

Životní cyklus jmelí se dělí na dvě fáze – 1. fázi klíčení, kdy rostlina žije ze svých zásob a 2. fázi cizopasnou (parazitickou), kdy se vyvíjí trs jmelí (může žít 30 – 40 let, výjimečně až 70 let), využívá vody a živin hostitelské rostliny.

Fáze klíčení začíná přilepením semene ze zralého plodu na větvičku hostitelské dřeviny po přenosu ptáky i samovolným pádem bobulí. Lepkavost plodu způsobuje viscin, který je obsažen v dužnině. K přilepení semene na větvičku dřeviny dochází ke konci zimy, kdy bobule dozrávají (prosinec až leden). Ke klíčení semen jmelí je nutná minimální teplota 8-10°C, vzdušná vlhkost nejméně 50-60 % a plné osvětlení, rozhodující je modrá složka záření, protože po jejím odfiltrování semena neklíčí. Substrát pro tuto první fázi růstu jmelí nemá žádný význam a jmelí vyklíčí na větvičkách stromů stejně jako např. na skle nebo na kameni.

obr. 2

1. Prvním rokem na přelomu jara a léta vzniká přísavný terčík. Ze středu terčíku začne do kůry vyrůstat primární pohružovák (haustorium) pevně přidržující mladou rostlinku v kůře hostitele.

2. Druhým rokem z tohoto prvotního kořínku vyroste jeden nebo více zelených, korových provazců (kořenů), jež se pod kůrou rozrůstají do všech stran. Z nich pak druhotné pohružováky pronikají lýkem a kambiem až na dřevo (xylém). Přímo do dřeva nepronikají, jsou však dřevem hostitelské dřeviny obrůstány při tloustnutí větví. Jmelí pomocí svých haustorií ze dřeva odčerpává vodu a živiny pro vytváření organických látek fotosyntetickou asimilací.

3. Třetím rokem primární listy jmelí opadnou. Vyrůstají větvičky a v letním období vyrostou i listy druhé generace.

4. Ve čtvrtém vegetačním roce v letním období opadají listy druhé generace a vyvinou se listy třetí generace a s nimi se vytvoří základy květů.

5. V pátém vegetačním roce již může jmelí od ledna (nejčastěji však od počátku března) do dubna rozkvést a v létě opět vymění listy. Po pátém roce může jmelí kvést každoročně.

obr.4obr. 3


Rizika šíření jmelí:

* nadměrné zatěžování větví s následkem jejich ulamování,

* oslabování vitality dřevin odnímáním vody a živin,

* zasychání konců nebo celých větví ,

* usychání vrcholů stromů,

* usychání stromů jiným způsobem handicapovaných v případě zaschnutí vylomení trsů vznikají otevřené otvory po odumření haustorií, zvýšené nebezpečí vyhnívání pletiv větve a zlomu v tomto místě,

* lámání v místech trychtýřovitého rozšíření v místě parazitace,

* nadměrné šíření jmelí do okolí z intenzivně napadených stromů nebo celých skupin,

* finančně nákladná a technicky nesnadná likvidace trsů vysoko v korunách nutnost opakovaného zásahu,

    -

Šíření jmelí:

1. Bobule jmelí neobsahují mnoho výživných látek, přesto je v zimě konzumují ptáci.

2. Je vyhledáváno i lesní zvěří. Například zajíci polní jsou schopni trsy jmelí na spadlých větvích ohlodat tak, že z něj zůstanou pouze nejtvrdší dřevnaté části na nejstarších větvičkách.EDISKO OSTRAVA

3. Nejčastější způsobem přenosu semen je z pozřených plodů. Semena jmelí po průchodu zažívacím traktem ptáků mají lepší klíčivost. Pozřené plody jmelí procházejí zažívacím traktem ptáků velmi rychle (15 až 20 minut), takže přenos semen tímto způsobem je vyloučen na větší vzdálenosti.

4. Druhý způsob šíření semen jmelí je na zobácích a na jiných částech těl ptáků. Ptáci mají ve zvyku si zobáky čistit jeho otíráním o větve stromů. Tím může dojít k přenosu i na značné vzdálenosti.

 

Náchylnost, odolnost dřevin:

Náchylnost nebo odolnost dřevin vůči jmelí souvisí ve schopnosti primárního pohružováku proniknout k cévám nejmladšího letokruhu na povrchu dřeva a v rychlosti syntézy polyfenolů, produkovaných při dělivé činnosti felogenu (dělivé pletivo) a dalších buněk hostitelské dřeviny.

Pokud zvítězí jmelí, zaujme pohružovák maximum objemu v hostitelově kůře. Z podélně se šířících korových provazců jmelí radiálně vyrůstají druhotné pohružováky, jež oddělí lýko od druhotného dřeva hostitelské dřeviny.

• Pokud však okolo primárního pohružováku jmelí hostitel intenzivně syntetizuje polyfenoly, semínko vyčerpá své vlastní zásoby živin a usychá(odumře). Mimo produkce polyfenolů má odolnost dřevin vůči jmelí vliv takétloušťka korku v kůře a množství pevných vláken v lýku.

 

Hostitelské dřeviny:

Dřeviny silně napadané jmelím: lípy (Tilia sp.), topol kanadský (Populus x canadensis Moench), topol bílý (Populus alba) vrby (Salix sp.), javory (Acer sp.), jabloně (Malus sp.), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), arónie (Aroniamelanocarpa), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), hlohy (Crataegus sp.),ořešák černý (Juglans nigra), jedle bělokorá (Abies alba), jedle ojíněná (Abies  concolor) borovice lesní (Pinus sylvestris), borovice černá (Pinus nigra)

• dřeviny příležitostně napadané jmelím: habr obecný (Carpinus betulus),jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), jasany (Fraxinus sp.), břízy (Betula sp.), olše (Alnus sp.), habr (Carpinus betulus), líska (Corylus avellana), moruše (Morus sp.), broskvoň obecná (Prunus persica), střemcha hroznovitá (Padusracemosa), sakura (Prunus serrulata), smrk ztepilý (Picea abies) a další dřeviny jako např. růže šípková, skalník. Tyto dřeviny se jmelím daří infikovat umělým přenosem semene, ale už i přirozeným přenosem.

• dřeviny vůči jmelí imunní: do této skupiny patří buk lesní (Fagus sylvatica), jilmy (Ulmus sp.), ořešák královský – vlašský (Juglans regia), topol černý pyramidální (Populus nigra „Italica“), modřín opadavý (Larix decidua), hrušeň (Pyrus communis).Tyto dřeviny se nepodařilo jmelím infikovat ani uměle.

• zajímavý je vztah jmelí a topolů. Topol kanadský je jmelím napadán velice silně, kdežto topol černý i pyramidální forma je vůči jmelí imunní.

• výskyt jmelí na dubech je velice zvláštní. U nás není znám (výjimečně byl výskyt jmelí pozorován parazitací na ochmetu), kdežto ve Francii a v Porýní je výskyt uváděn jak na dubu letním (Quercus robur L.), tak i na dubu zimním (Quercus petraea (Mattuschka) Liebl.).

• umělou infekcí se podařilo jmelí jehličnanové přenést na některé listnáče a na řadu cizokrajných jehličnanů, na nichž se v přírodě nevyskytuje.

• jmelí napadá především starší a chřadnoucí stromy, bývá i na mladších stromech stresovaných suchem, solením komunikací, exhalacemi, prachem, terénními úpravami, zamokřením apod.

• jmelí roste i na ochmetu, lze je vypěstovat i na jmelí

 

Doporučení pro omezení výskytu jmelí !!!

 v místech dosud nezasažených hlídat první výskyt a pokusit se včasnou likvidací zpomalit šíření

• k výsadbám používat otužilejší druhy dřevin např. lípa velkolistá je odolnější než lípa malolistá

• vytvářet nebo zlepšovat podmínky pro zdravý růst dřevin


obr. 5obr. 6


Jmelí na lípách v parku Botanika:

Botanika obr. 1Botanika obr. 2Botanika obr. 3Botanika obr. 4Botanika obr. 5


Jmelí na stromech v parčíku ve Svaté Trojici.

Sv. Trojice obr.1Sv. Trojice obr. 2Sv. Trojice obr. 3